Svobodná základní škola, o.p.s.

Jitka Vítovcová (asistentka pedagoga)

Jmenuji se Jitka Vítovcová a narodila jsem se v Praze. Od března 2017 působím ve škole jako asistentka pedagoga. V roce 2017 jsem v této oblasti také absolvovala potřebný kvalifikační kurz. Kromě toho jsem roce 2008 absolvovala výcvik poradenství v oblasti vývoje osobnosti pod vedením psychiatra a integrativního psychoterapeuta MUDr. Petra Mílka (v rozsahu 280 hodin).

Absolvovala jsem také pětileté denní studium (1997 – 2002) na Akademii sociálně umělecké terapie Tabor v Praze se zaměřením na léčebnou pedagogiku, sociální a uměleckou terapii. V rámci jednoleté školní praxe na Akademii Tabor jsem působila jako asistent pedagoga na Karl-Schubert Schule für seelenpflegebedürftige Kinder und Jugendliche ve Vídni a jako správce a vychovatel v Sociálně terapeutickém centru Tábor v Nové Vsi nad Popelkou.

Moje první zkušenost s pomocí někomu, kdo vyžaduje větší pozornost, je z mé třídy na základní škole. Moje kamarádka nezvládala učivo tak dobře jako já. A já sama jsem si vzala za úkol, že jí pomohu. Velice mne naplňovala tato práce a vždy jsem se snažila dodržovat pravidlo, že ve škole jí při vyučování neradím, nepomáhám, ale mimo vyučování jsem se snažila ze všech sil, aby nakonec ona sama dokázala dojít k lepším výsledkům.

Ve čtrnácti jsem přemýšlela o učitelství, ale nakonec jsem zvolila oděvní průmyslovku s představou, že se zde budu moci (kromě jiného) také umělecky vyjádřit. Představa se nakonec nenaplnila a já se v tomto směru mohla rozvíjet více až na Akademii sociálního umění Tabor v Praze.

Akademie sociálního umění Tabor je vlastně určitým stupněm waldorfského školství.  Akademie se mi stala velkou inspirací a záchranou pro můj život, velkou podporou v osobnostním rozvoji a také základem pro moje přesvědčení, že školy, které vycházejí z waldorfské pedagogiky, jsou jedny z nejlepších škol na světě. Zde opravdu stojí ve středu zájmu celý člověk, který je součástí lidského společenství a žije na planetě Zemi, a ne jenom jeho znalosti.

Po studiu na Akademii jsem dlouho hledala a žila s otázkou, v jakém směru mám více bádat na poli antroposofie. Osud mi přinesl „Školu odhalení hlasu“. Je to něco, co mi přináší velkou vnitřní radost a pocit: „zde jsem dobře“, ale je zajímavé, že zažívám i neutuchající údiv, že zrovna já se mám věnovat této oblasti…. Ale ne vždy nadání předurčuje člověku, co je jeho úkolem. 🙂

Bude to už třetina mého dosavadního života, kdy žiji s mojí rodinou zde na severu Čech. Jsem moc ráda, že alespoň moje třetí dítě stihlo waldorfskou školu a ještě k tomu tu naši!