„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“ (J. Amos Komenský)
Dětství jsem strávila v Křešicích u Litoměřic, a tudíž jsem měla ten dar, moci strávit školní léta na venkovské škole. Myslím, že v mé profesní dráze to byly rozhodující léta. Již od dětství jsem toužila následovat své „průvodce“, kteří svou otevřenou náručí dokázali nejen předat vědomosti, ale také postoje k životu.
Po hledání místa vhodného pro výchovu dětí jsme se vrátili zpět do severních Čech. Naše děti mě naučily trpělivosti a pokoře. Dva synové prošli domácí školou. Nejmladší dcera pak strávila předškolní léta v Lesním klubu Svatojánek, kde jsem působila jako průvodce.
Po absolvování kurzu manželů Kopřivových se můj přístup k dětem potvrdil. Při výuce se snažím provázet, naslouchat a otevírat cesty. Děti mají právo učit se to, co je zajímá, to, co využijí v životě. Součástí mého pojetí vyučování je umění se svým arteterapeutickým přesahem.
Od školního roku 2016/2017 působím jako třídní učitelka na Svobodné základní škole, o.p.s. Splnil se mi tak dlouholetý sen a mohu doprovázet děti na jejich cestě vzděláváním. Mám vystudovánu pedagogiku na Univerzitě J. E. Purkyně – učitelství pro 1. stupeň ZŠ. V roce 2020 jsem úspěšně ukončila studium tříletého waldorfského semináře.
Mým cílem je nebýt sloupem u cesty.